Kryptoměny vs. ekologie: Jedna transakce s Bitcoiny vyprodukuje přes 300 kg CO2

Bitcoin v roce 2019 oslavil deset let existence. Po celou tuto dobu si dokázal držet titul nejznámější a nejdražší kryptoměny na světě. A to navzdory tomu, že parametry bitcoinové sítě žádnou futuristickou měnu nepřipomínají. Spíše naopak: Bitcoin je pomalý, neefektivní a nepraktický.

Bitcoin byl vytvořen v roce 2008 a jeho vývojáři ani netušili, jaké popularity kryptoměna dosáhne. To se ostatně odrazilo na celém konceptu sítě, který očividně nepočítal s takovým zatížením. Bitcoin si tak musí procházet divokým vývojem, který je plný problémů a překážek. Původně například Bitcoin dokázal zpracovat maximálně 7 transakcí za sekundu.

Velká výzva pro kryptoměnu Bitcoin

Nyní ovšem Bitcoin stojí před další velkou výzvou, kterou je jeho ekologická stopa. Jak možná víte, tak kryptoměna Bitcoin je decentralizovaná síť. Chod sítě zajišťují počítače těžařů, které jsou neustále připojené k síti. Kryptoměna Bitcoin využívá algoritmus proof of work, který každých 10 minut odmění jednoho těžaře novými Bitcoiny. Problémem je, že pravděpodobnost na získání odměny je přímo úměrná výkonu počítače těžaře.

Z těžby Bitcoinu se stal byznys, takže miliony počítačů po celém světě řeší úlohu, kterou by mohl zvládnout jeden. Algoritmus se totiž přizpůsobuje celkovému výpočetnímu výkonu sítě, takže pokud je v síti hodně těžařů, tak jim algoritmus práci značně komplikuje.

Situace kolem těžby kryptoměny Bitcoinu je kritická. Spotřeba elektrické energie při těžbě Bitcoinu je srovnatelná se spotřebou elektrické energie celého Rakouska. Ročně tak kvůli Bitcoinu vznikne pře 10 tisíc tun elektronického odpadu a uhlíková stopa sítě je srovnatelná s uhlíkovou stopou Dánska. A to úplně zbytečně. Kvůli kryptoměně, která se vlastně ani nepoužívá.

Systém, který potřebuje změnu …

Ještě děsivější jsou statistiky bitcoinového mrhání při přepočtu na jednu transakci. Na každou transakci připadá totiž přes 90 gramů elektronického odpadu, přes 600 kWh elektrické energie a uhlíková stopa přesahuje 300 kg CO2. Jen pro srovnání, 300 kg oxidu uhličitého je uhlíková stopa pro téměř 800 tisíc transakcí v síti VISA.

Současné technologie nabízejí hned několik řešení, nicméně prosadit změnu v decentralizované sítí bývá komplikované. Pokud si ovšem Bitcoin chce udržet své dominantní postavení, tak se změnám nevyhne.

 

Bitcoin

Kryptoměny vs. ekologie: Jedna transakce s Bitcoiny vyprodukuje přes 300 kg CO2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..